Před začátkem cílené terapie je zapotřebí Váš pohybový aparát komplexně vyšetřit, jelikož i drobné odchylky nebo poruchy funkce, jež zdánlivě nesouvisejí s aktuálním stavem, se mohou často podílet nebo přímo zapříčiňovat Vaše obtíže.
Tzv. kineziologický rozbor zahajujeme podrobným rozhovorem, při kterém zjišťujeme nejen charakter aktuálních obtíží, ale bereme v potaz veškeré faktory, jež se na jejich vzniku, rozvoji či udržování mohly podílet. Poté přistupujeme k cílenému vyšetření pohybového aparátu, na jehož základě pro každého klienta vytvoříme individuální léčebný či preventivní plán.
Měkké tkáně, mezi které řadíme kůži, podkoží, svaly, fascie (svalové obaly), šlachy, úpony či vazy tvoří zásadní část pohybového aparátu. Díky velkému množství těchto struktur jsou obtíže na této úrovni jednou z nejčastějších příčin rozvoje dysfunkcí a bolestí pohybového aparátu. Vlivem přetížení, úrazů či nemocí často dochází v těchto tkáních ke změnám, které vyvolávají napětí a bolest. Dále, díky vzájemné úzké provázanosti nabízí měkké tkáně značný prostor pro řetězení a přesun poruchy někdy i na vzdálená místa na těle.
Techniky měkkých tkání jsou metodou manuálního ošetření měkkých struktur a umožňují jim opětovně vykonávat svou funkci. Tyto techniky využíváme zejména jako přípravu pro další postupy vedoucí k obnovení správné funkce pohybového aparátu.
Každý zdravý kloub má určitou fyziologickou „vůli“ tzv. joint play a díky tomu funguje správně. Následkem přetěžování, úrazu, při svalové nerovnováze či vadném držení těla může docházet k blokaci některých kloubů.
Kloubní blokáda pak bývá nejčastější poruchou na této úrovni včetně meziobratlových kloubů na páteři. V okolí zablokovaného kloubu se poté patologicky mění i napětí měkkých tkání, zhoršuje se zde krevní i lymfatický oběh a samozřejmě vznikají značné bolesti.
Mobilizační techniky, za využití dechové či jemné protitlakové facilitace, šetrně „joint play“ obnovují a vedou k odstranění blokády a obnovení plného rozsahu pohybu.
Pohybová terapie (cvičení) je základním prvkem fyzioterapie. Špatné pohybové návyky, nedostatečná fyzická aktivita, nevhodné držení těla, jednostranná zátěž či přetěžování způsobují nerovnoměrné zatěžování pohybového aparátu a vedou nejprve k rozvoji svalových dysbalancí, poté i změnám v postavení kloubů a kostí a k rozvoji bolestí. Je-li tento stav dlouhodobý, stanou se změny na jednotlivých částech pohybového aparátu nevratnými (např. artróza).
Pomocí celé řady cvičení odstraňujeme svalové dysbalance, obnovujeme, upravujeme a fixujeme fyziologické pohybové stereotypy, čímž dochází k zajištění, co nejlepší funkci pohybového aparátu.